Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) jednu ze čtyř kalorií určenou pro konzumaci lidé nakonec nespotřebují. V době nedostatku jídla, kdy více než 800 miliónů lidí trpí hladem, je téma potravinového odpadu prioritním bodem pro politické činitele po celém světě, stejně tak i pro výrobce potravin a občanskou společnost. Kromě negativního sociálního a ekonomického dopadu na společnost plýtvání potravinami také způsobuje řadu přidružených problémů v souvislosti s životním prostředím, včetně zbytečných emisí skleníkových plynů a neefektivní využití vzácných zdrojů jako je voda a půda.
Co je to potravinový odpad a ztráty
Pod pojmem potravinové ztráty a odpad se rozumí jedlé části rostlin a zvířat, které se vyrábí nebo sklidí pro lidskou konzumaci, ale nakonec je lidé nespotřebují. „Potravinové ztráty“ jsou potraviny, které se vysypou nebo vylijí, zkazí se, abnormálně se u nich sníží kvalita, například se potlučou nebo zvadnou, nebo se jinak ztratí ještě před tím, než se dostanou ke spotřebiteli. „Potravinový odpad“ znamená kvalitní potraviny vhodné pro konzumaci, které se ovšem nespotřebují, protože se vyhodí – buď před tím, než se zkazí, nebo až potom1.
Snížení potravinového odpadu je jedním z Globálních cílů udržitelného rozvoje stanovených organizací OSN. Ačkoliv si spotřebitelé stále více uvědomují problémy spojené s plýtváním potravinami, studie, která byla publikována v roce 2016, ukázala, že pouze 53 % spotřebitelů2 si je vědomo toho, že plýtvání potravinami je problém – i přesto, že každý rok vyhodí zhruba 36 miliard kilogramů jídla. Mnoho potravin se vyhodí kvůli krátké době spotřeby. Téměř 70 % respondentů studie si myslí, že potraviny by se měly vyhodit, když přesáhnou dobu spotřeby, abychom se vyhnuli zdravotním potížím. Prodloužení doby spotřeby může pomoci zabránit tomu, aby obrovské množství potravin neskončilo v koši. Lidé z oddělení výzkumu a vývoje Chr. Hansen vyvinuli inovativní kultury na ochranu mléčných a masných výrobků, salátů a vína. Tato přírodní řešení, známé jako bioochrana, mohou pomoci těmto potravinám a nápojům zůstat déle čerstvé a být v souladu s trendem takzvané čisté etikety.
Udržet mlékárenské produkty čerstvé
Kvůli vysokému obratu, křehkému dodavatelskému řetězci a relativně krátké době spotřeby mléčné výrobky významně přispívají ke globálnímu potravinovému odpadu a ztrátám (FAO, OECD). Samotný mlékárenský sektor má v různých částech hodnotového řetězce odhadovanou ztrátu zhruba 20 %. Podle Organizace pro výživu a zemědělství se každý rok v Evropě vyhodí 29 miliónů tun mlékárenských výrobků. Jedním z hlavních problémů v udržení mléčných výrobků čerstvých je kontaminace plísněmi a kvasinkami, které se přirozeně vyskytují všude a rychle zapříčiňují zkažení – zejména když dojde k narušení teplotních podmínek na cestě z mlékárny k zákazníkovi. Díky bioochranným kulturám Chr. Hansen zabraňujícím růstu plísní a kvasinek v čerstvých mlékárenských produktech mohou potraviny zůstat déle čerstvé a nezkazí se, a to bez nutnosti použití chemických konzervantů.
Chr. Hansen se zavazuje do roku 2022 celosvětově snížit množství vyhozených jogurtů o 1,2 milionů tun. Jedná se o součást naší ambice udržitelnosti a pozitivně to přispívá ke globálnímu cíli OSN číslo 12.
Stručná fakta:
- 1/3 všech potravin se vyhodí
- 17 % všech jogurtů v Evropě se vyhodí (1,5 miliónů tun)
- 80 % jogurtů se vyhodí kvůli prošlé době spotřeby
- 30 % jogurtů v Evropě by mohlo být zachráněno, kdyby byla doba trvanlivosti prodloužena o 7 dní za použití bioochrany, např. FRESHQ®
- 250 miliónů eur by mohlo být ročně ušetřeno tím, že by se snížil počet vyhozených jogurtů
- Mohlo by se zamezit vzniku 520 000 tun CO2, kdyby se množství vyhozených jogurtů snížilo o 30 %
1 World Resources Institute.
2 Household Food Waste: Multivariate Regression and Principal Components Analyses of Awareness and Attitudes among U.S. Consumers – PLOS research article – publikováno: 21. července 2016
