Celosvětové rozšíření onemocnění COVID-19 se dotklo téměř všech oblastí našeho života. Miliony domácností po celém světě se musely vymanit ze své každodenní rutiny. Související změna v každodenním rozhodování a zvyklostech je posunem směrem k více holistickému pojetí života. Protože různá omezení napříč regiony přetrvávají, tráví většina rodin výrazně více času ve svých domovech, především teď, kdy mnoho škol, úřadů i dalších pracovišť zredukovalo své kapacity nebo se úplně uzavřelo.
Tato změna v chování spotřebitelů se odráží při práci, hře, stravování i v tom, jak lidé tráví svůj volný čas. Snad nejznatelnější transformací si prošly zažité způsoby v nakupování jídla, toho jak jej v rodinách připravují a kde ho konzumují. Charakteristickým znakem této nové éry je stravovat se převážně doma. Pro mnohé z nás to bývalo právě naopak – většinu denních jídel jsme řešili v práci, v restauracích nebo v rychlém občerstvení.
K těmto novým vzorcům chování patří i fakt, že spotřebitelé méně často nakupují, protože se nechtějí zbytečně vystavovat riziku nákazy onemocněním COVID-19. Zároveň ale průměrně utratí během jednoho nákupu mnohem více peněz. Skutečnost, že se spotřebitelé méně často stravují mimo své domovy a stále častěji si vaří sami doma, pomáhá zodpovědnějšímu přístupu ke spotřebě potravin a snižuje riziko plýtvání s nimy.1
Bohužel ekonomický zvrat způsobený onemocněním COVID-19 znamenal také omezení příjmů mnoha domácností. Na druhou stranu tato změna vedla k uvědomělejšímu přístupu ke spotřebě potravin, lidé více přemýšlejí o tom, co kupují, i o finanční stránce věci a i to vede k předcházení plýtvání potravinami.
Z tohoto pohledu je co nejdelší možná doba spotřeby výrobků důležitější než kdy předtím. Není to jen proto, že se spotřebitelé chtějí vyhnout obchodům s potravinami, jak jen je to možné, ale také proto, že čím déle jídlo vydrží čerstvé po tom, co si ho přineseme domů, tím lépe si ho mohou všichni členové rodiny vychutnat. Prodloužená trvanlivost potravin minimalizuje plýtvání a pomáhá zajistit, že si spotřebitelé mohou dopřávat čerstvé jídlo té nejlepší kvality přesto, že od poslední návštěvy obchodu s potravinami už uplynula delší doba.
Potravinářské kultury s bioochranným účinkem mohou pomoci prodloužit trvanlivost potravin bez umělých ingrediencí. Pokud u spotřebitelů rozhoduje o vyhození jogurtu konec doby spotřeby, pak její prodloužení povede automaticky k menšímu plýtvání potravinami a zároveň uspokojení poptávky části spotřebitelů po možnostech přírodních a udržitelných potravin. Tyto potravinářské kultury dokáží oddálit růst mikroorganismů způsobujících kažení, čímž pomáhají jogurt udržet déle čerstvý a my si ho pak můžeme vychutnávat po delší dobu.
I když COVID-19 s sebou přinesl mnoho těžkých výzev, objevila se v tomto období plném zvratů i řada nových příležitostí. Ti výrobci, kteří chápou důležitost těchto změn, mohou lépe uspokojit nové preference spotřebitelů, získat konkurenční výhodu i podíl na trhu a pomoci uživit populaci, jejíž potřeby se v současnosti mění.
V Chr. Hansen je nám ctí, že můžeme podpořit tyto výrobce, kteří se podílejí na vytváření udržitelnějšího potravinového systému, pomáhají těm, kteří to potřebují, a zároveň zlepšují efektivitu výroby a minimalizují odpad.
1 https://www.accenture.com/dk-en/insights/retail/coronavirus-consumer-habits
