Vývoj naší civilizace se podepsal na tom, co a jak jíme. Stále více studií ukazuje, že z pohledu zdraví a pohody hraje strava významnou roli. Urbanizace a industrializace západního světa vedla k výraznému úbytku diverzity střevních mikrobů. Vědci se snaží najít způsob, jak tento úbytek zvrátit změnou našich stravovacích návyků a zpestřením našeho každodenního jídelníčku.
Dosavadní výsledky jsou slibné. Jedním z příkladů takové úpravy je uplatnění udržitelného stravování lidí žijících v méně industrializovaných oblastech. Podle studie provedené v roce 2015 se dokonce ukázalo, že krátkodobý přechod ze stravy Afroameričanů bohaté na tuky a s nízkým obsahem vlákniny na stravu Afričanů žijících na venkově s vysokým obsahem vlákniny má pozitivní vliv na mikrobiotu a biomarkery rizika vzniku rakoviny.
Nejen potraviny bohaté na vlákninu, ale také fermentované potraviny v průběhu industrializace prakticky vymizely z našich stolů. Jogurt, kefír, kysané zelí a další kvašené potraviny si znovu získaly oblibu teprve nedávno, kdy se objevily zprávy o jejich potenciálních zdravotních přínosech.
Vědci ze Stanfordovy univerzity provedli na 36 zdravých dospělých lidech studii, která prokázala, že strava bohatá na fermentované potraviny a vlákninu může zvýšit rozmanitost střevního mikrobiomu a pomoci formovat reakce imunitního systému.
Střevní mikrobiom 18 účastníků studie, kteří konzumovali více fermentovaných potravin a nápojů, zůstal po dobu čtyř týdnů po 10týdenním pokusu rozmanitější a obsahoval i mikroby, které nemusely být přítomny v přijímaných pokrmech. Vědci naznačili, že díky této dietní intervenci došlo u účastníků pravděpodobně ke změně střevního ekosystému.
Pokud jde o pozitivní vliv na imunitní reakci organismu, strava bohatá na fermentované potraviny snížila hladiny některých hlavních markerů zánětu, včetně interleukinu 6, hlavního cytokinu, který stimuluje chronický zánět.
Výsledky z této studie ukazují, jak by změny v našem moderním jídelníčku mohly účinně zlepšit různé aspekty našeho zdraví, zejména pokud do něj zařadíme fermentované potraviny. Jejich přínos pro zdraví je znám již po staletí a nyní ho potvrdili i vědci.
Zdroj
O’Keefe, S., Li, J., Lahti, L. et al. Fat, fibre and cancer risk in African Americans and rural Africans. Nat Commun 6, 6342 (2015). https://doi.org/10.1038/ncomms7342
Clemente, J. C., Pehrsson, E. C., Blaser, M. J. et al. The microbiome of uncontacted Amerindians. Science Advances. 2015; 1(3):e1500183. doi: https://doi.org/10.1126/sciadv.1500183
Wastyk, H. C., Fragiadakis, G. K., Perelman, D. et al. Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell. 2021; 184(16):4137-4153.e14. doi: https://doi.org/10.1016/j.cell.2021.06.019
Zafeiropoulou, K. Fermented foods show potential in increasing gut microbial diversity and modulating immune responses, 2021.11.22, https://www.gutmicrobiotaforhealth.com/fermented-foods-show-potential-in-increasing-gut-microbial-diversity-and-modulating-immune-responses/
