Odhaduje se, že až za 8 % emisí skleníkových plynů může právě plýtvání s potravinami. Abychom v této otázce byli podporou budoucím generací, musíme nastavit takový systém, který bude šetrný k životnímu prostředí, dokáže pokrýt potřeby světové populace a současně zmírnit dopady již započaté změny klimatu. Může jít však nárůst ekonomiky ruku v ruce s nižší ekologickou zátěží naší planety?
Řešit plýtvání s potravinami pomáhá v boji se změnou klimatu (jen vyhozené potraviny samy o sobě odhadem představují 8 % emisí skleníkových plynů1), snižovat náš dopad na životní prostředí a chránit přírodní zdroje pro budoucí generace obyvatel naší planety. Má smysl se jím zabývat také na nižší úrovni, na úrovni firem, samotných mlékařů i domácností, může jim ušetřit peníze a vylepšit ziskovost podnikání, především tehdy, kdy se 100 % primární suroviny promítne v jakákoli podobě na stolech konečných spotřebitelů.
Potravinářské společnosti zatím podceňují přínosy, které boj s plýtváním nabízí
Zdá se, že snad každý chápe, že plýtvání je ve všech případech neefektivní. Proč tedy stále mnoho podniků nedělá více pro snížení svého podílu na tomto problému? Jedním z možných vysvětlení je, že ztráty spojené s plýtváním jsou obtížné vyčíslit, často jsou skryté v provozních nákladech nebo jsou rozprostřeny mezi různé subjekty distribučního řetězce. Mohou být však také vnímány jednoduše jako nutné náklady spojené s daným typem podnikáním. Dalším potenciálním důvodem, proč je plýtvání v našem potravinovém systému tak pevně zakořeněné, je, že jeho prevence je spojena s počátečními náklady a dlouhodobými investicemi, jejichž efekt se ukáže až za delší časové období. Studie však dokazují, že vynakládat finance na boj proti plýtvání potravinami se vyplatí: analýza 700 podniků ze 17 zemí světa ukázala, že 99 % z nich ze investice do omezení plýtvání vrátily, přičemž polovina z nich dosáhla poměrně vysoké úspory, vyčísleno na 14 dolarů za každý vynaložený dolar2. To je obrovský finanční potenciál, který by mohl přesvědčit i další podniky, aby dále neváhaly a podnikly konkrétní kroky k omezení svého podílu na plýtvání potravinami.
Potravinářské kultury pomáhají bojovat proti plýtvání na všech úrovních hodnotového řetězce
Potravinářské kultury s bioochranným efektem brání růstu kontaminující flóry a prodlužují čerstvost i trvanlivost bez potřeby přidávat do výrobku umělé ingredience. Tím pomáhají omezit plýtvání potravinami napříč hodnotovým řetězcem. Dobrou otázkou je, kolika vyhozeným potravinám by se dalo zabránit použitím těchto potravinářských kultur? Byla vypracována dopadová studie3, která testovala dopad přidávání potravinářských kultur s bioochranným účinkem do všech jogurtů v Evropě. Studie, kterou posoudili odborníci z University of Wageningen a WRAP UK, zjistila, že jen v Evropě by se množství vyhozených jogurtů mohlo snížit o 30 %, což by znamenalo o 520 000 tun emisí CO₂ méně.
Boj proti plýtvání potravinami je pro společnost Chr. Hansen klíčovou oblastí
V Chr. Hansen je boj s plýtváním hlavním aspektem při stanovování našich cílů v oblasti udržitelnosti. Zaměřujeme se na vývoj potravinářských kultur, které mohou v boji s plýtváním potravinami pomoci. Protože velice často pracujeme s mlékaři, rozhodli jsme se orientovat tímto směrem i cíle v oblasti udržitelnosti. Zavázali jsme se do roku 2025 snížit množství vyhozených jogurtů o dva milióny tun. Mléčné výrobky patří mezi vysokoobrátkové zboží s relativně krátkou dobou trvanlivosti a celý dodavatelský řetězec je velmi křehký, proto bohužel toto průmyslové odvětví významně přispívá ke vzniku potravinového odpadu. V Evropské unii se každoročně vyhodí až 17 % všech jogurtů, což představuje 1,5 milionu tun jogurtů ročně3.
Stojí před námi velké výzvy, ale s trochou kreativity a inspirace přírodou představují vzrušující příležitost k inovacím a tolik potřebným změnám dosavadního systému. Věříme, že tento úkol zvládneme. Těší nás, že se můžeme podílet na budování udržitelného potravinového systému, který dokáže nasytit nás všechny.
1 World Resources Institute, 2011/2012
2 World Resources Institute, 2019 (https://wriorg.s3.amazonaws.com/s3fs-public/reducing-food-loss-waste-global-action-agenda_0.pdf)
3 Qbis, 2016 (impact-study-on-food-waste.pdf)
